VŘRR - Vélká Říjnová Rocková Revoluce - velkoněmčická hudební událost

Krátká historie pořádání "Velké říjnové rokové revoluce" sahá ke 13. říjnu 2000, kdy se akce konala poprvé. Nápad uspořádat takto vyhraněnou hudební událost zrodil se v prázdných hlavách několika přátel z Velkých Němčic a zpřátelených oblastí-Brno.. Tehdy bez jakýchkoliv zkušeností a reálných představ, s velkou dávkou nadšení a naivity, chtěli jsme v rámci "kulturní obrody venkova" vytvořit hudební akci, koncert, který by byl od jiných svou charakterističností lehce rozeznatelný. Jeho charakter zpočátku vytvářel jen sám název, jenž vznikl z několika pohnutek. Období, ve kterém se přehlídka kapel měla udát, přímo nabízelo toto označení. Nijak se historicky nezpronevěřujeme, koná-li se akce i v listopadu,neboť dle nového, dnes užívaného kalendáře byla říjnová revoluce 7. listopadu, ačkoliv podle starého kalendáře, jež se tehdy v bouřlivém Rusku používal, byl zrovna Říjen. Co všechno odstartoval symbolický výstřel z Aurory a do jaké míry to ovlivnilo naše životy, většina , zvláště těch starších, ale také uvědomělých, spoluobčanů ví. Minimálně by se nekonala naše akce.

Toto dobrovolné setkání lidí, by mohlo být jakýmsi přispěním "přelomové" generace, jež se narodila ve skomírající totalitě a zažila kroužky pionýrů, vázání rudých šátků, ještě však než došlo k chybnému pochopení skutečnosti, jež by následovalo u mnohých z nás v navazujících studentských komunistických organizacích a následně stranách, nastala naštěstí sametová revoluce, jež byla pro některé z nás záchranou morální kreditu, k jehož ztrátě by došlo při hrbení se pod ideologickým lógrem zatemňující mysl a, touhou po bezproblémovém životě za jakoukoli cenu proti čemuž jen zdánlivě nelze nic mít . Je jakousi připomínkou, byť zatím nepříliš vyhraněnou, těchto dob, v ironickém kontrastu lacině okaté prosocialistické výzdoby. Nechceme nikoho hodnotit, neboť odvádíme denní boj morálně obstát v daleko lehčích podmínkách, ani akademicky přetřásat historické odkazy. Ale jak jsem se náznakem zmíňil, křehké dětství absolvovaly jsme v končícím komunismu a pomalu se rozhodovali jak s hutně implantovanou ideologií naložíme. Tehdy mě a mnohé z nás v dětském věku přitahovaly komunistické ikony a symboly, obdařené jakousi magickou září, jež nedovolovala mnohým kriticky se přiblížit k jejich jádru a toto zkažené dešifrovat. Nyní, svědky převratných demaskujících událostí, pochopili jsme jakou špatnou metodou je odložit kritickou sebereflexi a věřit, popoháněni bičem, libé fatamorgáně, která je jen tímto obrazem, o to silnějším, o co více má být něco či někoho skrývající. Proto vyvěšené a lehce znehodnocené vlajky, obrazy tehdejších diktátorů, sleva na vodku, filmové pásky ze zasedání pohlavárů a v budoucnu snad mnohem více, v podobě diskusí a fotografií. Už jen proto jsme odkazem minulosti, samotnou existencí této události, jež by se před dvaceti lety jistě nemohla takto svobodně konat ,i přes drobnou nevoli místních "spících komunistů." V neposlední řadě se počítáme mezi lidi, kterým vadí shovívavý vztah některé české společnosti k předlistopadovému režimu a rostoucí vliv Komunistické strany Čech a Moravy. Do jaké míry se nám zatím nedaří plně uskutečnit tyto vzletné ideály, se přijdte podívat na letošní ročník VŘRR.